Jaroslav Talášek se narodil na olomouckých Lazcích. V letech 1909 až 1916 absolvoval státní gymnázium v Olomouci. V letech 1. světové války bojoval na východní frontě a italské frontě v rámci R-U armády. Po návratu do svobodné vlasti se přihlásil do nově vznikající československé armády. V letech 1929 až 1932 absolvoval Válečnou školu v Praze. Po nacistické okupaci z armády odešel a pracoval jako vrchní komisař na ředitelství státních drah. Mimo to se zapojil do odboje a v letech 1940 až 1945 byl za své aktivity vězněn. Osvobození se dočkal jako vězeň mírovské věznice. Taktéž bratři Jaroslava Taláška aktivně bojovali proti nacistickému Německu – Oldřich Talášek za 2. světové války působil jako voják československé zahraniční armády a Vladimír Talášek byl jako bývalý důstojník za své protinacistické aktivity v roce 1942 popraven v Berlíně. Po osvobození se Jaroslav Talášek do armády vrátil. V letech 1945 až 1947 působil jako železniční traťový velitel v Brně. V letech 1947 až 1950 pracoval na štábech Vojenské oblasti 2 a 3. Mimo to byl v říjnu 1948 povýšen do hodnosti brigádního generála. V roce 1951 byl přeložen do zálohy. V roce 1958 byl navíc degradován a poté až do roku 1961 vězněn v Leopoldově.
