Železniční pevnůstka, která nesla v hlavním plánu olomoucké pevnosti číslo I, byla vybudována přímo na náspu železniční trati ve směru na Prahu v roce 1854. Hlavním úkolem tohoto zemního objektu bylo postřelovat železniční trať a současně působit jako její uzávěra. V letech 1863 až 1867 byla pevnůstka přestavěna do zděné podoby. Tvořily jí dva věžové reduity (kasárenské objekty), které byly chráněny zemním valem. Železniční trať procházela spojovací hradbou mezi oběma reduity. Kasárenské objekty pak byly obklopeny obvodovým příkopem a na jejich střechách se nacházela dělostřelecká postavení pro čtyři děla. V roce 1866 byl černovírský fort osazen 11 děly a sloužilo na něm 220 mužů. Po skončení prusko- rakouské války měl železniční fort malé využití. Vzhledem k nedostatečným izolacím byly jeho kasematy neustále vlhké (docházelo k častému poškození uskladněné munice) a navíc neměl ve studni pitnou vodu. Armáda železniční pevnůstku využívala sporadicky až do počátku 90. let 19. století. Poté byl objekt nabídnut k prodeji a následně demolován. Většinu kamene a cihel z této demolice koupili rolníci z Černovíra a Chválkovic.