Josef Vodička

Československý parašutista, účastník 2. odboje. Josef Vodička byl původním povoláním řeznický pomocník. V březnu roku 1939 narukoval k Pěšímu pluku 6 v Olomouci, u kterého zanedlouho prožil okupaci a vznik protektorátu Čechy a Morava. V létě 1939 přešel ilegálně do Polska a vstoupil zde do československé zahraniční armády, se kterou se vlivem okolností dostal do SSSR. V internačním táboře v Suzdalu patřil k tzv. hvězdářům. V rámci parašutistické akce Aroš III byl spolu s Janem Restelem, Eduardem Janošcem a Ferdinandem Čihánkem vysazen 31. srpna 1941 v Polsku. Při pohybu na okupovaném území používal falešné doklady na jméno Alois Vyskočil. Celá skupina se musela přesunout na Moravu, kde měla plnit diverzní a zpravodajské akce, např. zlikvidovat sklady oleje a benzínu v Horních Moštěnicích a monitorovat a rušit provoz na trati Olomouc-Přerov-Ostrava. Skupina však uvedené úkoly kvůli ztrátě materiálu zřejmě neplnila a sám Vodička se ukrýval u svých příbuzných v Olomouci a Bystročicích. Řada schůzek mezi členy paravýsadku probíhala v tehdejším Hotelu Merkur na Horním náměstí č. 23 (tehdejší nám. Adolfa Hitlera č. 23). V hotelu strávili taktéž několik nocí. Zradou Ferdinanda Čihánka byla celá skupina zlikvidována gestapem. Stanný soud v Brně 22. prosince 1941 Josefa Vodičku odsoudil k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán v koncentračním táboře Mauthausen.