Černovírský fort XXII byl vystavěn v časech mezinárodněpolitického napětí (Krymská válka). Stejně jako v případě fortů II a XX byla i černovírská pevnůstka budována od roku 1854 nejdříve v zemním provedení. K její přestavbě do zděné podoby pak docházelo v letech 1855 až 1857. Celkové náklady na budování objektu i na jeho dodatečné stavební úpravy dosáhly sumy 228 000 zlatých. Fort XXII, který se dodnes nachází v bezprostřední blízkosti silnice vedoucí na Chomoutov, byl podobné konstrukce jako forty II a XX. Objekt byl tvořen válcovým kasárenským objektem (tzv. reduit), v jehož středu se nacházelo nádvoří se studnou. Vnitřní prostory kasárenského objektu složily především k ubytování vojska, ke skladovým účelům a k rozmístění děl. V době míru zde bylo ubytováno až 150 vojáků. Ve válečném roce 1866 pak 220 a celý objekt byl osazen deseti děly. Reduit byl obklopen příkopem. Nad vnější částí příkopu (tzv. kontreskarpou) byl navršen zemní val, který tento kasárenský objekt chránil před nepřátelským ostřelováním. V roce 1866 byla kontreskarpa opatřena po celém svém obvodu střeleckou galerií a v týle fortu byl navíc vybudován zemní val s postavením pro děla. Po zrušení pevnostního statusu Olomouce sloužil objekt především ke skladovým účelům. V současnosti je fort ve vlastnictví soukromého subjektu, který zde provozuje pevnostní muzeum.