Pevnůstka IV byla budována v letech 1855 až 1858 na katastru obce Bystrovany. Jejím hlavním úkolem bylo vytvářet předmostí na levém břehu řeky Moravy. Co se týká tvaru a konstrukčního provedení, byla tato pevnůstka téměř shodná s některými forty budovanými o něco dříve v severoitalských pevnostech Verona a Peschiera. Bystrovanský fort je mohutným pevnostním objektem osmiúhelníkového půdorysu, jehož jádro tvoří válcový kasárenský objekt (reduit) s vnitřním dvorem. V době míru zde bylo ubytováno kolem 300 mužů. V roce 1866, v době prusko-rakouské války, na fortu sloužilo 492 vojáků. Tři čtvrtiny obvodu reduitu lemuje zemní val, na kterém byla umístěna dělostřelecká postavení vzájemně oddělená traverzami. V roce 1866 bylo na fortu osazeno 21 děl. Bystrovanská pevnůstka IV se tehdy řadila k nejvíce vyzbrojeným objektům předsunutého věnce pevnůstek. Na vnější straně zemního valu se nachází tzv. Carnotova zeď. Tato volně stojící zeď opatřená pěchotními střílnami tvoří společně se třemi dvoukaponiérami vnitřní stranu obvodového příkopu. Vnější strana příkopu byla vyzděna až v roce 1866. Ve stejném roce pak byly na obou křídlech pevnůstky vybudovány moždířové baterie. Bystrovanský fort, stejně jako všechny ostatní pevnůstky v předpolí Olomouce, nebyl nikdy dobýván. V rámci své aktivní služby sloužil především jako kasárenský objekt, později pak ke skladovým účelům. V současnosti je ve vlastnictví soukromého subjektu.