Dne 19. 6. 1942 byl odsouzen stanným soudem v Brně dne pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku. Popraven byl téhož dne v Kounicových kolejích v Brně. Bydliště: Liebigova 14, Olomouc. Povolání: obchodník.
Doplnění od vnučky Aljo Berana (bratra):
Mezi ty, kteří zaplatili životem za své přesvědčení, za odbojovou činnost v období Protektorátu patřili kulturní pracovníci a také nakladatelé, kteří se snažili i ve zvlášť vypjaté době podporovat kvalitní českou literaturu. Jedním z nich byl i ČENĚK BERAN.
Rodina Čeňka Berana žila v Olomouci, i když otec jako c. k. důstojník – stavitel pracovně pobýval v různých místech Rakousko-Uherska. Čeněk se vyučil knihkupcem u olomoucké firmy R. Promberger a u pražské firmy Švejda. Velmi brzy se osamostatnil a otevřel nejdříve papírnictví, v roce 1929 k němu připojil také knihkupectví. Tato činnost mu umožnila věnovat se nakladatelské činnosti, která byla hlavním smyslem jeho práce a kterou pokládal za své životní poslání. Mimo tuto svou činnost se velmi aktivně podílel na olomouckém kulturním životě. Byl funkcionářem mimo jiné Klubu přátel umění a Skupiny olomouckých výtvarníků, byl také členem Klubu nakladatelů Kmen. Jeho vydavatelská činnost byla zaměřena především na tvorbu mladých nadějných autorů. Program nakladatelství se vyvíjel pod vlivem bibliofila a překladatele O. F. Bablera, redakčně se na ni podílel kulturní publicista, básník a hudebník Stanislav Vrbík, který zde publikoval také svou vlastní tvorbu pod pseudonymem J. M. Slavík.
V rámci současné prózy pak vyšlo několik textů Josefa Koudeláka, jehož hlavním tématem byla krajina a život na Hané. Beranovo nakladatelství vydávalo mimo jiné také texty Františka Kožíka především jeho cestopisné eseje.
Vycházely zde také národohospodářské stati Bohuslava Glose. Na výtvarné stránce vydaných knih se většinou podílel nakladatelův bratr Aljo Beran.
Byli to jak ilustrace, frontispis ale i celková grafická úprava. Mimo něj to byl také například Mikuláš Galanda, Karel Homola, Rudolf Michalík a další.
Nakladatelská i obecně kulturní činnost Čeňka Berana skončila jeho zatčením. Působení vydavatelství bylo ukončeno v květnu 1942, tedy existovalo od roku 1931 pouhých 11 let za které bylo vydané cca 40 titulů.
Čeněk Beran byl členem odbojové skupiny, která byla vyzrazena, a která se soustřeďovala kolem jeho nakladatelství. Hlavní činností této skupiny byla pomoc rodinám popravených či vězněných.
Právě prostory knihkupectví a vedlejšího papírnictví umožňovaly bezpečný úkryt, jak se později ukázalo pouze relativní. Bohužel, mezi těmi, kteří znali tuto činnost, se našel někdo, kdo tuto skupinu vyzradil. A tak v době stanného práva na jaře roku 1942 byli členové této skupiny uvězněni a bez soudu popraveni. Čeněk Beran byl zastřelen 22. června 1942 v Kaunicových kolejích v Brně.
Text vznikl za podpory Doc. Very Beranove, CSc.
